Krásný den!
Velkou část minulého týdne jsem strávil připomínkováním novely zákona 247/2014 o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. O zpětnou vazbu nás původně požádala paní poslankyně Pavla Pivoňková Vaňková, ale nakonec jsme ji řešili ještě další den s Janem Schneiderem (ředitelem sekce služeb pro rodiny Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR) a Olgou Richterovou, místopředsedkyní Poslanecké sněmovny. A díky za to. Jakkoliv je politika v Česku složitá, tady je vidět, že předškolní péči a vzdělávání berou politici vážně.
Novela umožňuje vznik malých sousedských dětských skupin do 4 dětí (to je dobrá zpráva), a zároveň upravuje provoz i financování současných dětských skupin po celém Česku. Některé návrhy v novele mohou reálně kvalitu a dostupnost předškolní péče v Česku zvýšit, jiné návrhy ji ale mohou snížit. Záleží na interpretaci. Proto jsme za tým Sto skupin připravili pět otázek a návrhů k novele zákona 247/2014 založených na zkušenostech z praxe.
Otázky a návrhy navazují na náš text Sedm postřehů ze zakládání dětských skupin pro Olgu Richterovou z října 2022, který je také stále aktuální. Novela je příležitost usnadnit zakládání i provoz dětských skupin a tím zásadně posílit dostupnost školiček v Česku. Byla by škoda ji nevyužít.
Díky Pavle Pivoňkové Vaňkové, Janu Schneiderovi a Olze Richterové za to, že konzultují návrh zákona s lidmi z praxe. Vážíme si toho.
Za Sto skupin
Jindřich Fialka
Shrnutí pěti otázek a návrhů k novele
- Plánuje stát zavádět čipový systém sledování docházky?
Nedělejme to. Je to zbytečná byrokracie a stejně v praxi nefunguje. - Jak se počítá poměrné snížení příspěvku na péči o dítě?
Maximální výše školkovného je daná. Nechme provozovatelům svobodu v nastavení levnějších variant. - Můžeme nově otevírat skupinky i bez pedagogů v provozu?
Nabídněme týmům dětských skupin možnost konzultací s “pedagogy”. - Proč se mění definice celodenní docházky z 5 na 6 hodin?
Nechme definici jak je. Malé děti šest hodin ve skupince stejně nezvládnou a ani by neměly. - Opravdu musíme uchovávat papíry 10 let po odchodu dětí ze školičky?
Dejme provozovatelům dětských skupin fungovat paperless. Tj. podepisovat a uchovávat všechny dokumenty online.
1. Plánuje stát zavádět čipový systém sledování docházky?
Viz. hlava II / 11d: “Poskytovatel je povinen vést evidenci dětí, která obsahuje … docházku dítěte s určením dnů v týdnu a doby v průběhu dne, po kterou dítě v dětské skupině pobývá.”
Podobný systém funguje už dnes. Provozovatelé sledují docházku každý den a vykazují státu každý měsíc s přesností na hodiny. Požaduje novela zavedení teoreticky přesnějšího čipového systému sledování docházky?
Zkušenosti z praxe
Čipový systém sledování docházky nefunguje jako turnikety v kancelářích. Děti někdo musí “pípnout” a odpoledne zase “odpípnout”. Když jich ráno přijde 5 naráz (běžná situace), chyby se stávají. A každou chybu v pípnutí musí na konci měsíce někdo kontrolovat v tabulce.
Díky tomu je nepřesnost čipového systému v praxi možná vyšší, než současné sledování na hodiny. Navíc je to velká byrokratická zátěž pro provoz. Představa že je možné sledovat docházku všech dětí na minuty každý den není v praxi proveditelná.
Náš návrh
Navrhujeme nechat kontrolu docházky tak, jak funguje v současnosti. Lidé v dětských skupinách se mají starat o děti, ne vyplňovat tabulky.
2. Jak se počítá poměrné snížení příspěvku na péči o dítě?
Viz. hlava VI / 2: ”…v případě docházky v nižším rozsahu se maximální výše úhrady poměrně snižuje.”.
Co přesně znamená poměrně snižuje? Bude nový zákon udávat i výši školkovného za částečnou docházku, např. dva dny v týdnu?
Zkušenosti z praxe
Maximální výše školkovného je zákonem daná plošně pro celou republiku (což komplikuje provoz dětských skupin ve městech, viz náš návrh číslo 5 zde). Nastavení vlastní (nižší) ceny za částečnou docházku je tak jediným nástrojem provozovatelů, jak pracovat s naplněním skupinek. Pokud budou plošně dané i ceny za částečnou docházku, skupinky se naplní jen částečně.
Náš návrh
Současný systém výpočtu funguje. Nechme provozovatelům svobodu v nastavení výše školkovného za částečnou docházku tak, aby odpovídala kontextu kraje, města nebo obce.
3. Můžeme nově otevírat skupinky i bez pedagogů v provozu?
Viz hlava II/10/3: “Pokud je služba péče o dítě v dětské skupině poskytována rodiči dítěte ve věku ode dne 1. září po dosažení 3 let, je poskytovatel povinen opatřit si písemný souhlas s plánem výchovy a péče od osoby s odbornou způsobilostí učitele mateřské školy”
Zkušenosti z praxe
Nabírání pedagogů zásadně zpomaluje otevírání nových dětských skupin po celém Česku. Jsou lokality, kde už hledáme více než 6 měsíců, a ještě jsme nenašli. Dětské skupiny ale mohou skvěle fungovat i bez každodenní přítomnosti pedagoga - kvalitu ovlivňuje spousta dalších faktorů. Pedagog může pomáhat, rozhodně ale kvalitu negarantuje. Podobně jako kdekoliv jinde i tady nakonec nejvíc záleží na konkrétních lidech.
Možnost otevírat nové dětské skupiny bez pedagogů v provozu je rozhodně cesta správným směrem. Navíc umožní i vznik malých sousedských dětských skupin, což je také dobře.
Zároveň ale platí, že týmy dětských skupinek potřebují občas pedagoga k ruce jako mentora nebo jako konzultanta. Za Sto skupin určitě budeme zaměstnávat pedagogy i nadále, abychom dali našim týmům příležitost dál posouvat kvalitu výchovy a péče.
Náš návrh
Spíš zamyšlení než návrh: Co kdyby možnost “konzultací” nebo “mentoringu” s pedagogy neměly jen týmy Sto skupin, ale týmy všech dětských skupin v Česku?
4. Proč se mění definice celodenní docházky z 5 na 6 hodin?
Viz VI / 22d: “Za plně obsazené kapacitní místo se považuje kapacitní místo obsazené alespoň 6 hodin během provozního dne.”
Zkušenosti z praxe
Malé děti od jednoho do tří let (pro které jsou dětské skupiny speciálně navržené) často nemůžou být ve školičce celý den. Ani by neměly.
Návrh novely by provozovatele tlačil k tomu, aby drželi děti ve skupinkách déle, než by měli. Samotné odpoledne už nikomu neudají a pokud dítě předají rodičům před uplynutím 6 celých hodin, přijdou o příspěvek na provoz.
Náš návrh
Nechme definici celodenní docházky jak funguje teď, starší děti stejně ve skupinkách zůstávají déle do odpoledne a nám (provozovatelům) to dává možnost lépe pracovat s programem specificky pro ně.
5. Opravdu musíme uchovávat papíry 10 let po odchodu dětí ze školičky?
Zvládneme paperless?
“Poskytovatel je povinen uchovat údaje a dokumenty obsažené v evidenci dětí o konkrétním dítěti po dobu 10 let od ukončení poskytování služby péče o dítě v dětské skupině rodiči tohoto dítěte.“
Zkušenosti z praxe
Rodiče musí při zápisu podepsat 117 stránek dokumentů (tady je součet) a další desítky dokumentů musíme tisknout, podepisovat a uchovávat při zakládání nových skupinek. Vážně to nejde bez papírů?
Náš návrh
Pojďme mířit na paperless dětské skupiny. Ve spoustě firem je provoz bez papírů naprostý standard. Proč přesně by měl provoz dětských skupin zůstávat v minulém století?
Dětské složky s individuálními plány výchovy a péče a ručně psanými poznámkami chůviček asi zůstanou vždycky na papíře, ale to ničemu nevadí. Skutečně ale musíme archivovat evidenční listy, všechny smlouvy, posudky, pravidla, GDPR souhlasy atd. v archivu fyzicky?
Dejme provozovatelům dětských skupin fungovat paperless. Tj. podepisovat a uchovávat všechny dokumenty online.
—
Sečteno podtrženo je v návrhu novely hodně důležitých změn k lepšímu. Umožnění vzniku sousedských dětských skupin, rozšíření kvalifikací pedagogů, zjednodušení otevírání nových skupinek atp. Je za nimi vidět pozitivní záměr.
Místy mohou narazit na realitu, proto taky za Sto skupin posíláme zpětnou vazbu z provozu. Systém předškolní výchovy a vzdělávání se ale stále mění a měnit se bude vždycky. Nikdy nebudeme mít ideální zákon, který by ho upravoval bezchybně.
Když mi Olga Richterová řekla, že nové sousedské dětské skupiny teď berou jako pilot, měl jsem velkou radost. Tak to má být. Pojďme je vyzkoušet a upravovat za běhu spíš než o nich další tři roky diskutovat.
Krásný den!
🌷
